Cesta k arteterapii

Už devět let jsem arteterapeutkou. V umění nalézám klid a hluboký pocit, že můžu být sama sebou, vždyť cokoliv nakreslím, je dobré. Není nikdo, kdo by mne soudil, a ani já sama to nedělám. Jen pozoruji, jak mé ruce pracují a sleduji jemné tahy štětcem nebo tužkou. Někdy vidím, že se uskutečňuje něco, co je větší než já, a co bylo zřejmě již předem naplánováno. Vždy já jsem jen pozorovatel.... Proto mám velikou radost, když i ostatní přijdou a malujeme ve společném kruhu a jen JSME, odkládáme své role a necháváme je za dveřmi. Vnímáme své pocity i to, co jsme byli před chvílí. Prostě jen stojíme nad svým obrazem a říkáme si, že toto je kousek naší duše...